Rekultivace na Sokolovsku

22. listopadu 2006 v 13:28 | Frankie
Rekultivace na Sokolovsku
Historické ohlédnutí
Sokolov a Sokolovsko vždy vynikalo značným přírodním bohatstvím, jehož těžba a zpracování ovlivnily celkový charakter regionu a rozvoj jednotlivých odvětví. Těžba těchto surovin zcela změnila ráz krajiny z typicky zemědělské oblasti s rozvinutým chmelařstvím, obilnářstvím, pastevectvím aj. na krajinu výrazně průmyslovou. Omezování těžby některých surovin v historickém vývoji znamenalo hledat novou obživu pro zdejší obyvatelstvo. Tak se zde v průběhu času začaly rozvíjet různá řemesla, manufakturních a později i továrních výrob. Mezi nejtypičtější patří zde těžba a zpracování hnědého uhlí, chemická výroba, výroba porcelánu a další. Díky nerostnému bohatství zde docházelo i k rozvoji lidské společnosti a k výraznějšímu osidlování.
Sokolovská hnědouhelná pánev
Nejvýznamější a též nejrozšířenější nerostnou surovinou - palivem této oblasti je hnědé uhlí. Sokolovské ložisko se prostírá mezi Sokolovem a Karlovými Vary, kdy uhlonosné souvrství celého ložiska začíná nedalekým starosedelských pískovcem. Směrem na SZ se uhelná sloj rozděluje do 3 samostatných slojí, a to Josef, Anežka, Antonín, které jsou od sebe odděleny až 20m vrstvami usazenin (vulkan. usazeniny, písky, štěrky, jíly, aj.)
Rekultivace
Vzhledem k tomu, že těžbou nerostných surovin na Sokolovsku, především pak těžbou hn. uhlí, byl způsoben značný zásah do charakteru krajiny, snaží se společnost napravit poškozenou krajinu. Důsledky důlní činnosti jsou v podstatě zahlazovány již při zakládání výsypek a při úpravě jejich tvaru v rámci tzv. technické rekultivace. Poté následuje biologická rekultivace, jejímž cílem je obnova území a jeho navrácení k jinému než těžebnímu využití, obnova půd, které po zásahu člověka v rámci rekultivace mohou být připraveny k následnému zemědělskému, lesnickému či rekreačnímu využití.
Sokolovská uhelná, a. s., Sokolov
Hlavním představitelem usilujícím o nápravu porušené krajiny v důsledku těžby na Sokolovsku je Sokolovská uhelná, a. s. (působí zde již od roku 1994). Jejími hlavními předměty činnosti jsou především dobývání hnědého uhlí, jeho úprava a transformace na ušlechtilé druhy energií, dále obchodní činnost s výslednými produkty (např. hnědé uhlí pro průmysl a energetiku, pro obyvatelstvo, brikety, energoplyn, karbochem. produkty - hnědouhelný dehet, fenolový koncentrát, kapalný čpavek, kys. sírová, aj.), elektrická energie, teplo, techn. plyny, kamenivo atd.
Rekultivační činnost této společnosti byla započata koncem 50 let, kdy bylo v sokolovském revíru dokončeno celkem 2.444 ha rekultivací (937 ha zemědělských, 1.449 ha lesnických, 29 hydrických a 29 ostatních). Bylo to na plochách v oblasti bývalých hlubinných dolů, kde těžba končila v 30. a 40. letech a především na plochách vnějších výsypek. V roce 2000 bylo rozpracováno celkem dalších 983 ha rekultivací (170 ha zemědělských, 743 ha lesnických, 36 ha hydrických a 34 ha ostatních). S postupujícím útlumem těžby uhlí vznikala i potřeba zahlazovat zbytkové jámy vyuhlených či zastavených lomů. U některých zbytkových jam (např. lomy Boden, Medard-Libík, Michal, Jiří a Družba) Sokolovská uhelná pak vzhledem k deficitu skrývkových hmot zvolila hydrický způsob rekultivace. Do konce hornické činnosti v sokolovském revíru tak má vzniknout ještě dalších více než 1.800 ha vodních ploch.
Na lomu Boden se plánuje, že bude hydricky likvidována část zbytkové jámy. Do roku 2005 mají vzniknout u města Habartov dvě menší vodní plochy o celkové výměře 15 ha. Navazující území bude zalesněno, kdy se počítá i se vznikem travních porostů.
Na lomu Medard-Libík byla ukončena těžba uhlí v březnu 2000. Území dotčené hornickou činností má rozlohu 1.183 ha. Po posouzení několika variant se nakonec a. s. rozhodla, že zde v budoucnu vznikne průtočné jezero s hladinou na kótě 401 m n. m., které bude mít plochu 501 ha, objem vody 138 mil. m3 a max. hloubka jezera bude 50 m. Na lokalitě byly zahájeny sanační práce a napouštění jezera se předpokládá v letech 2010 až 2013.
Poslední zbytková jáma (příp. dvě zbytkové jámy) vznikne v závěru těžby uhlí na Sokolovsku po lomech Jiří a Družba. (Pro zajímavost lom Jiří má roční kapacitu 7,5 - 8 mil. tun uhlí, zatímco lom Družba 2,2 - 2,5 mil. tun). I u této zbytkové jámy Sokolovská uhelná uvažuje o jejím zatopení. Mělo by tak vzniknout jezero o ploše hladiny 1.322 ha s objemem vody cca 515 mil. m3. Max. hloubka bude až 93 m, prům. hloubka 40 m.
Dalším záměrem a. s. vytvořit hydrickou rekultivaci v blízkosti města Sokolov vznikl již při přípravě otvírky lomu Michal v průběhu 70. let. Vodní plocha měla být využívána pro rekreační účely obyvatel sousedícího sídliště Michal. Na lomu Michal byla v roce 1988 dotěžena nejsvrchnější sloj Antonín. Vzhledem k tomu, že výpočet zásob uhlí spodních slojí Anežka, Josef nepotvrdil vytěžitelné zásoby, přistoupilo se k přesypání dna lomu, kdy hlavním důvodem přesypání bylo vytvarování terénu tak, aby se umožnila výstavba vodní nádrže v západní části a zalesnění východní části na ploše o celkové výměře 109,28 ha. V současné době jsou práce na této rekultivaci již dokončeny a nádrž je využívána pro rekreační účely.
Způsoby rekultivace
Sokolovská uhelná, která je na Sokolovsku hlavním představitelem provádějícím rekultivaci, volí na základě různých faktorů v daných lokalitách z několika způsobů rekultivací. Především se zde provádí:
a) zemědělská rekultivace
b) lesnická rekultivace
c) hydrická rekultivace
-----------------------------------------------------------------------------------------
a) zemědělská rekultivace
- k zemědělské rekultivaci lze využít devastované plochy navazující na stávající zemědělsky využívané území a dále větší plochy s vhodnou úpravou pro tyto účely. Provádí se většinou na výsypkách.
Uplatňuje se zde přímá rekultivace, tzn. že se vysévají různé rostliny, např. jeteloviny, traviny a plodiny do půdy bez předchozího přikrytí ornicí, a taktéž nepřímá, tzn. že se tyto rostliny vysévají až do navezené ornice.
Aby se kvalita půdy na výsypkách zvyšovala a stabilizovala, je nutné dodržovat střídání plodin a osivo volit tak, aby v něm bylo zastoupeno nejvíce víceletých pícnin, pravidelně dodávat organické půdní složky (tzn. humus - komposty, chlévská mrva, aktivovaná sláma), provádět hloubková kypření, vápnit aj.
Díky půdním a klimatickým podmínkám je Sokolovsko předurčeno pro tvorbu pastevních areálů, z tohoto důvodu zde v posledních letech dochází ke změnách v rostinné a živočišné výrobě. Nově vznikající zemědělské plochy jsou využívány především pro chov skotu, ovcí, koní. Jako příklad lze uvést zavedení chovu stáda skotu francouzského plemene Charolais, které se celoročně chová pod "širým nebem" a taktéž se chov tohoto plemene dosud jeví jako ekonomicky efektivní. Je znám i jeden případ využívání výsypky pro chov bažantů (bažantnice na výsypce Dvory).
b) lesnická rekultivace
- pro lesnickou rekultivaci lze využít zejména svahů recentních útvarů, lokalit poblíž lidských sídel a průmyslových zón a lokalit navazujících na stávající lesní komplexy. Provádí se většinou na výsypkách.
V posledních letech byly v důsledku těžby uhlí původní smíšené lesy vykáceny a v urč. lokalitách byly nahrazeny březovými háji.V rámci rekultivace se zde vysazují rozmanité rostliny a dřeviny buď rovnou do půd u momentálně dokončených upravených výsypek, nebo do předem připravených půd - zvláště u zakládání některých lesních porostů. V případě zakládání lesních porostů se využívá dřevin domácích, nebo cizích (introdukovaných), které jsou mnohem odolnější proti škodlivému působení emisí. Výběr vhodných dřevin je závislý na výsledcích pěstování dřevin a keřů v rekultivačním výsypkovém arboretu Antonín.
Rostliny či dřeviny zde rostlou
a) samovolně
b) jsou vysazovány uměle.
a) K rostlinám či bylinám, které se na výsypkách objevují již krátce po zápočetí zakládání výsypky, patří např. vrbka úzkolistá, bodlák obecný, rdesno ptačí, heřmánkovec přímořský, lipnice hajní, kapraď širokolistá, kapraď samec, rákos obecný a především podběl lékařský (nejrozšířenější). Z dřevin je charakteristická bříza bělokorá.
b) Zakládání porostů smíšených listnatých
- provádí se 2 způsoby:
1) míšením pouze ze 2 druhů dřevin (volené kombinace dřevin musí mít přibližně stejnou vitalitu růstu)
nejvíce se zde vyskytující kombinace:
např. olše lepkavá - javor klen (příp. javor mléč)
dub zimní - dub letní
2) zakládání porostů ve skupinkách.
Zakládání porostů smíšených listnato-jehličnatých
- při tomto typu lesnické rekultivace převažují při zakládání listnaté dřeviny (např. lípa srdčitá, habr obecný, dub letní, dub zimní).
- též se zde v rámci rekultivace zakladají jehličnaté porosty v monokulturách, když k nejvíce vhodným a zde se vyskytujícím patří, např.:
- borovice - lesní, blatka, rumelská, kleč, Murrayova, pokroucená, těžká, černá
- smrk - sivý, omorika, pichlavý, černý
c) hydrická rekultivace
- pro vyuhlené a nedosypané prostory (zbytkové jámy) se volí především hydrická rekultivace pro následné mnohostranné využití (retenční nádrže, chov ryb, rekreace aj.) S přihlédnutím k tomu, jaká bude úloha nádrže v budoucnu, je třeba upravit i její okolí.
V rámci hydrické rekultivace mohou vzniknout vodní plochy dvojím způsobem:
- odvodňováním výsypkových ploch,
- zatápěním zbytkových jam,
Způsob zatápění zbytkových jam se volí nejčastěji, neboť se předpokládá, že takto vzniklá jezera budou trvale oligotforní, s vysokou kvalitou vody. Tato jezera budou též plnit i úlohu zásobáren vody, jak pitné, tak i užitkové - pro průmysl, zemědělství atd.
Počítá se do budoucna s různým využitím těchto jezer. Nejenom že budou plnit funkci estetickou, ale i funkci ekologickou, sportovně rekreační a sociálně ekonomickou. Při zvolení této varianty hydr. rekultivace je však nutné stanovit dopředu využití jezera, zda bude průtočné či nikoli, kótu hladiny, způsob napouštění vody, stabilitu svahů před napouštěním jezera i po něm, zabezpečení výsledné optimální vody v jezeře, ochranu před možnými výluhy ze slojí a dalšími okolnosti v důsledku předchozí hornické činnosti, aj.
Jako příklad hydrické rekultivace lze uvést bývalý lom Michal, kde se zatopila zbytková jáma a v současné době jezero slouží pro rekreační účely a zvažuje se i nasazení ryb do tohoto jezera.
btw jestli jste se dostali až sem, tak vězte, že nejsme až tak blbý, jak vypadáme a máme zájem (kromě holek, sportu, kokotin a tak...) i o přírodu!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 machys machys | 16. prosince 2006 v 4:27 | Reagovat

nejdeš tý sokolovský uhelný trochu na ruku? :) to jako kdyby ti to někdo od nich nadiktoval... a to že uhelná prováděla rekultivaci krajiny v minulejch desetiletích....? to spíš rekultivaci obyvatelstva.. až teď se začíná něco dělat... ale vždycky se to pak oplotí, aby tam lidi nemohli :) (Michal, golf u Březový, podobný to bude až zalejou tu velkou díru u Habartova)

2 Priceless Priceless | Web | 2. listopadu 2012 v 13:25 | Reagovat

Peníze vydělavají sami sebe, aniž byste to věděli.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama