Miluji tě tak, až mě bolí duše.
Můžeš mi odpustit, že to zkouším znovu?
Tvé ticho zadržuje můj dech,
když tě míjel čas.
Oh, po dlouhou dobu jsem se tě snažila ochránit před světem.
Oh, nemohl jsi čelit svobodě po svém.
Tady jsem opuštěná v tichu.
Vzdal jsi ten boj,
nechal jsi mě za sebou,
vše, co bylo, je teď zapmenuto.
Vždycky budeš můj,
vím to hluboko uvnitř,
vše, co bylo, je teď zapomenuto.
Sledovala jsem ty mraky, které mizely,
slunce ještě nemůže zahřívat mou tvář.
Vím, že bylo předpovězeno, že to nevyjde.
Hledal jsi velký únik,
abys zahnal své démony.
Oh, po dlouhou dobu jsem se tě snažila ochránit před světem.
Oh, nemohl jsi čelit svobodě po svém.
Tady jsem opuštěná v tichu.
Vzdal jsi ten boj,
nechal jsi mě za sebou,
vše, co bylo, je teď zapmenuto.
Vždycky budeš můj,
vím to hluboko uvnitř,
vše, co bylo, je teď zapomenuto.
Jsem tak ztracená od doby, co jsi zemřel.
Proč ne já dříve než ty?
Proč mě osud tak podved?
Všechno se ukázalo tak špatné.
Proč jsi mě nechal v tichu?
Vzdal jsi ten boj,
nechal jsi mě za sebou,
vše, co bylo, je teď zapmenuto.
Vždycky budeš můj,
vím to hluboko uvnitř,
vše, co bylo, je teď zapomenuto.
Nádherný text. Teď už si dokážu představit, co cítí babička, co jí umřel děda.