Březen 2009

Budoucnost

30. března 2009 v 18:41 | Frankie |  Kok(o)tejl
Tak nedávno mě zaujala zpráva na Internetu, jak má vypadat svět v roce 2019 podle Microsoftu. Viz ZDE. Tato zpráva mě inspirovala k tomu, abych po dlouhé době napsal nějaký ten "článek" sem na blog.

Pokud jste si přečetli tu zprávu ohledně vize Microsoftu v roce 2019, tak jste si asi všimli, že se týká hlavně nebo spíše úplně technologickou situací v roce 2019… což není překvapivé, když je u toho Microsoft… Já bych se chtěl ale zaměřit na trochu jiné téma nebo spíš na jiný úhel pohledu PO tomto období. Dopředu ale říkám, že je to jen takový můj pokus…

Takže kde začít? Asi tím, co všichni už dávno víme a to je to, že svět se neustále zrychluje. Zrychluje se a to velmi, velmi rychle - dokonce si troufám tvrdit, že zvláštní je, že lidé (aspoň většina) nestíhají sami se sebou a svým technologickým pokrokem držet krok. Mluvím o nezralosti společnosti aspoň ohledně jejich pokroku. Je to jako když někdo dostane od bohatých rodičů rychlé auto a přitom ani neví, kolik dřiny stojí to, aby se na to auto našetřilo… Nemluvě ani o tom, že určitě neví, jak zacházet a jak se o to auto starat, jak využít plný potenciál toho auta… A podle toho se také ten jedinec chová - neváží si věcí kolem sebe a je zvyklý, že všechno dostane hned. Nemluvím jenom o jednom člověku a nějakém autě (to byl ostatně jen příklad), mluvím o většině společnosti a všem, co je kolem většiny z nás…

Takže to je jedna věc - nezralost většiny naší společnosti nad jejím vlastním technologickým pokrokem. Druhá věc je otupělost jedince (možná v důsledku nezralosti) - vemte si např. medicínu… Medicína se každým rokem stává propracovanější, nemoci, jenž by nás ještě před několika staletími ba dokonce desetiletími usmrtily, dnes jsou stejnou hrozbou, jako hračky a věci vyrobené v Číně.

Lidský mozek je každý den bombardován přebytečnými informacemi a lidské emoce jsou čím dál otupělejší, že je dokáže "probrat" jenom absolutní zvrácenost - vzpomeňme například na Fritzla a obrovský rozruch kolem této kauzy… nebo na sex se zvířaty, který zaručeně několika jedincům rozproudí krev v žilách, když už nic jiného je nedokáže tak hodně vzrušit…? Nebo na různé války a konflikty… A podobných příkladů je každým dnem čím dál více…

Genetické inženýrství, rychlejší a výkonnější stroje, ale také různé nemoci a války… to ale všichni víme… Zkusím tedy rozepsat jen jednu věc (dnes) a to jsou ty stroje a naše vzájemné soužití se stroji.

Takže stroje a naše budoucnost… Samozřejmě se bude všechno zrychlovat a zdokonalovat. Otázka je, jestli dokážeme vše řídit a jak se dokážeme vypořádat s pokrokem, který nám za chvíli přeroste přes hlavu… Dám teď jiný příklad a to je jako u vzdělání - dříve se studovalo (a to jen chlapci ze zámožných rodin) jen pár let a zbytek života se pracovalo a dnes? Skoro celý život se člověk učí a umí toho ještě míň než dříve - myslím to pochopitelně ve vztahu se všemi informacemi, co jich bylo a je na světě. Má tedy cenu celý život studovat jeden obor nebo si udělat tak říkajíc přehled o všem? Umět všechno tak na půl?

Určitě má cenu studovat nějaký jeden obor - už kvůli samotnému pokroku lidstva - nemůžete vymyslet něco, čemu rozumíte jen na půl… Ale komu se podaří za život vymyslet něco nového?

Ale myslím, že přijde jednou doba, kdy stroje budou umět všechno lépe než lidé - budou rychlejší, obratnější, budou chytřejší a budou lépe vypadat… Je to tedy náš neodvratný osud, že náš výrobek se jednou stane lepším než my samotní? Vždyť to samé přece chceme u svých dětí, ne? Jak tedy bude vypadat naše budoucnost? Vytlačí nás stroje jednou pro vždy?

Přemýšlím nad tím, že jen jedna věc nás dělí a od strojů a to je naše DUŠE. Inteligence není moudrost. Domnívám se, že jedině jen zkušeností se vytváří naše duše a zčásti i "náhodou"… Ale možná, že zase jednou nastane doba, kdy si vytvoříme svoje vlastní stroje, které se budou moct náhodně "replikovat", tj. množit a budou vyrůstat stejně jako lidé… A tady se dostávám k prvnímu zásadnímu problému STROJŮ a to je ten, že k čemu je u stroje dětství? Není to jen promarněný čas? Vždyť přece to je období, kdy dítě vůbec není prospěšné pro společnost ba naopak - omezuje ji už jen svým bytím… Nedává nic, jen přijímá… - je to takové plýtvání surovinami i silami, takže budou roboti vyrůstat jako my nebo se budou rodit už s náhodnými znalostmi svých rodičů? Nebo ještě víc, budou vyrůstat se všemi znalostmi jako Goal´di ve filmu a seriálu Hvězdná Brána? Dokážou to stroje někdy pochopit, že dětství je vlastně nejkrásnější období života jak pro to dítě (aspoň většinou), tak i pro jeho okolí (aspoň většinou)?

Zdá se mi, že osud lidstva dopadne v těchto několika možnostech:

  1. Vyhladí nebo ovládnou nás stroje (jako v prvním díle Matrixu :-)
  2. Vždy budeme stroje ovládat dle naší libosti
  3. My nebo stroje se odstěhujeme někam hodně daleko
  4. My a stroje se staneme jedním organismem …
  5. Kombinace těchto možností

Doufám, že náš osud bude takový, že časem budeme spíše přetvářet sebe než okolí kolem nás… Zvyšovat uměle svoji kapacitu mozku a zvyšovat svoje fyzické schopnosti. Možná později i s pomocí nějakých čipů, implantovaných do mozku za účelem zvýšení výkonu a prodloužení životnosti mozku, protože se dá asi vše vyměnit, ale lidský mozek asi těžko…

Musíme se vžít se stroji a stát se jedno, to bych řek, že je budoucnost lidstva… Stejně jako s autem… Pro mě je dobrý řidič ten, kdo umí opravit auto, ví, co, jak a kde funguje… Nejenom, že umí řídit samotné auto, ale ví, co to auto chce, co mu má dát a jak se má o něj starat…

To je pro dnešek vše a přeji hezký den. Frankie

P.S. Dnes se celkem nudim :-)

Počítač

10. března 2009 v 0:25 | Majkl |  Komiksy

Koš

8. března 2009 v 23:17 | Majkl |  Komiksy

Bungee

6. března 2009 v 23:35 | Majkl |  Komiksy

Markéta

6. března 2009 v 23:04 | Majkl |  Komiksy

Spasitel

6. března 2009 v 16:56 | Majkl |  Komiksy

Schovka

5. března 2009 v 15:50 | Majkl |  Komiksy

Koruna

1. března 2009 v 15:19 | Majkl |  Komiksy