Říjen 2009

Ziminka

28. října 2009 v 21:13 | Majkl |  Komiksy

Kdo žárlí, má za tři

28. října 2009 v 0:46 | Majkl |  Komiksy

Citát dne (17.10.2009)

17. října 2009 v 8:11 | Frankie |  Postřehy odjinud
Tak jsem brouzdal dnes netem a našel jsem jeden zajímavý citát, který by se Vám možná i mohl líbit. A také bych možná zavedl i novou rubriku o našich oblíbených citátech, pokud bude i Majkl souhlasit ;-)

Takže můj oblíbený citát, který bych dal jako citát dne zní:

"Na světě existuje jen jedno hrdinství: vidět svět takový, jaký je, a milovat ho..." (Michelangelo)

Nádhera :-)

Samozřejmě pokud i Vy najdete nebo dokonce už máte nějaký svůj oblíbený citát, pořekadlo, apod., neváhejte prosím a podělte se s ním s náma :-) Děkuji

Osobnost určitě ano, prezident asi ne

14. října 2009 v 22:04 | Frankie |  Kok(o)tejl

Na jedné straně velmi ješitný, egocentrický, pokrytecký člověk, který neumí uznat svojí vlastní chybu… A na druhé straně velmi vzdělaný, inteligentní člověk s taktem a elegancí… Výsledek? Prezident ČR.

Dříve jsem ho měl za velikána, dokonce jsem - když jsem byl hodně mladý - ho pokládal za svůj vzor. Dnes ho mám sice stále za intelektuála, ale zdá se mi, že jeho povaha zvítězila právě nad jeho obrovským rozumem… Nebo naopak?

Václav Klaus - některými lidmi oslavovaný hrdina a patriot, který si jde za svými názory stůj co stůj…

Václav Klaus - člověk, který budí obrovskou nevoli doma i v zahraničí právě za svoje názory…

Je to skutečně jeho osud, že dělí lidi na dva tábory? Nebo je za tím něco jiného?

Dlouho jsem pozoroval a stále pozoruji lidi ve svém okolí a na několik věcí jsem přišel… Jedna z nich je, že poznáme nevyrovnaného člověka tím, že si musí stále něco dokazovat. Musí si zvedat stále své ego, aby zapomněl na své osobní problémy a jiné problémy... Chce být vidět ve společnosti a chce být na prvním místě v hierarchii, v žebříčku společnosti. Chce vládnout, chce být známý a chce, aby na něj nikdo nikdy nezapomněl… Rád soupeří s ostatními, ale nikdy neuzná svoji chybu nebo svůj nedostatek. Radši pomalu překroutí fakta než aby uznal, že "tentokrát" nemá pravdu. Rád si hraje, ale skutečný duch hry mu uniká… Často útočí na známé lidi vtipem nebo dokonce i nepravdou za účelem vlastního zviditelnění… A takovéhle lidi nemám rád. Mám jich bohužel pár ve svém okolí a bedlivě je pozoruji… a učím se…

Otázka zní tak, že má nám dělat prezidenta člověk, který není volený přímo, nýbrž zákonodárci a který je schopen negovat rozhodnutí legitimně volených členů parlamentu? Má nám dělat prezidenta člověk, který nedokázal přesvědčit společnost o čistotě financování ODS, což vedlo v roce 1997 k pádu vlády? Má nám dělat prezidenta člověk, který se bál udělat nepopulární kroky a reformy, když byl ještě premiérem, jenom, aby neztratil svoji popularitu? Má být prezidentem člověk, který myslí vždy na svůj lid nebo člověk, který se chce zviditelnit… - anebo obojí?

Opakuje si historie tím, že lidé, kteří jednou vstoupí do dějin, jsou ve své vlastní zemi neoblíbení? Nebo - jak se říká - kdo seje vítr, sklidí bouři?

Co myslíte?